TAJNÉ SPOLEČENSTVÍ (26)

Washingtonský tiskový klub - Washington DC květen, 9. května 2001

Ed Mitchell stojí na pódiu "Washingtonského tiskového klubu". V místnosti se to hemží více než šedesáti vojenskými, firemními, vládními, civilními leteckými a vědeckými odborníky, kteří jsou přítomni, aby vypovídali před dychtivým davem fotografů, novinářů a reportérů. Někteří jsou popelavě bílí. Jiní pláčou. Pro některé z nich to dnes bude poprvé, co poruší bezpečnostní příkazy, aby veřejně promluvili o svých poznatcích a zkušenostech s fenoménem UFO a mimozemskou přítomností.

Promluví Ed Mitchell:

"Někteří ze starých lidí, kteří se v té době podíleli na událostech - říkám jim "pamětníci" - a kteří byli zapojeni... v roce 1947 s havárií v Roswellu -lidé jako z oddělení šerifa, kteří byli na místě havárie a dohlíželi na provoz; můj přítel a přítel naší rodiny, major, který byl v administrativní funkci na letecké základně Walker; tito lidé, protože jim bylo vojenskými autoritami řečeno, aby o svých zkušenostech nemluvili, a to s hrozivými následky, pokud tak učiní - cítili, že nyní (v sedmdesátých letech) po mnoha a mnoha letech nechtějí jít se svým příběhem do hrobu. Chtěli to říct někomu spolehlivému. A protože jsem byl místní kluk a byl jsem na Měsíci, považovali mě za dostatečně spolehlivého, abych jim pošeptal do ucha jejich konkrétní příběh a jejich účast na havárii v Roswellu".

Ed Mitchell, člověk hluboce soucitný a lidský, byl motivován soucitem se svými spoluobčany - rodinami, jejichž životy byly hluboce zasaženy velkým spiknutím mlčení; otci, kteří nad svými dětmi nesli tíhu výhrůžek smrtí, vyslovených vojenskými úřady; výhrůžek, že jejich ženy a děti zemřou, pokud někdy vyřknou slovo o tom, co viděli. V den havárie v Roswellu o ní informoval místní tisk. Den po havárii se oficiální vyprávění přerušilo a příběh se změnil. Meteorologický balón! Ale Roswell je lekcí, v níž přežívá domorodé vyprávění. Naši předkové - "starousedlíci" - před svou smrtí, mnohdy bezprostředně před ní, sdělují sv