"TŘINÁCTÁ KOMNATA DONALDA TRUMPA" A TAJNÉ KOSMICKÉ PROGRAMY (2)

Historický zájem FBI o fenomén létajících talířů/UFO je zmíněn v řadě dokumentů, které byly uvolněny na základě "Zákona o svobodném přístupu k informacím" (FOIA – Freedom of Information Act). Vzhledem k rozsáhlému počtu veřejných zpozorování a účasti občanů po celé zemi není moc překvapivé, že FBI projevila o úkaz létajících talířů zájem. Nejvýznamnějším z dokumentů FOIA týkajících se FBI je ten, který potvrzuje, že Hoover chtěl, aby FBI spustila v souvislosti s úkazem létajících talířů veřejně vyšetřování, a sice za předpokladu, že FBI získá od armádního letectva k havarovaným talířům přístup. FBI však přístup udělen nebyl, a Hoover následně agentům FBI nařídil, aby s letectvem ohledně jeho veřejného vyšetřování v oblasti UFO nespolupracovali. V roce 1953 bylo toto vyšetřování letectva přejmenováno na "Projekt Blue Book", a ten pokračoval až do roku 1969, kdy byl ukončen.

I když dnes je FBI obecně pokládána za národní organizaci bojující se zločinem na domácí půdě, která podniká jen minimum zpravodajských operací v cizích zemích, vždy tomu tak nebylo. Počátky FBI lze dohledat k 26. červenci 1908, kdy byla založena jako vyšetřovací jednotka "Ministerstva spravedlnosti", která byla o rok později přejmenována na „Úřad pro vyšetřování“. V roce 1935 se stal Hoover prvním ředitelem nově přejmenovaného „Federálního úřadu pro vyšetřování“. S druhou světovou válkou na obzoru schválil Roosevelt vytvoření oddělení kontrarozvědky v rámci FBI, aby spolupracovalo s armádní a námořní rozvědkou v boji s nacistickou hrozbou. Roosevelt vydal 26. června 1939 následující prezidentské nařízení:

Rád bych, aby vyšetřování všech záležitostí kolem špionáže, kontrašpionáže a sabotáže bylo vedeno a řešeno "Federálním úřadem pro vyšetřování Ministerstva spravedlnosti", "Divizí armádní rozvědky" (MID) "Ministerstva války" a "Úřadem námořní rozvědky" (ONI) "Ministerstva námořnictva". Ředitelé těchto tří agentur budou pracovat jako výbor pro koordinaci jejich aktivit.

Roosevelt následně schválil, aby se FBI ujala odpovědnosti za tajné operace a operace kontrarozvědky na západní polokouli. Následuje popis dělby odpovědnosti za činnost rozvědky a kontrarozvědky ve světě mezi armádou, námořnictvem a FBI, jak ho uvádí zpráva "Ministerstva zahraničních věcí" z 24. června 1940:

Prezident vyjádřil své přání, aby se pole působnosti rozdělilo. FBI by měla odpovídat za zahraniční zpravodajskou činnost na západní polokouli… Stávající oddělení armádní rozvědky a námořní rozvědky by měla pokrýt zbytek světa, podle toho, jak vyvstane potřeba.

Hoover poté 1. července 1940 spustil „Zvláštní zpravodajskou službu“, jako oddělení FBI, která prováděla zpravodajské operace Spojených států na západní polokouli. Až do vytvoření "Ústřední zpravodajské skupiny" (předchůdce CIA) v lednu 1946 to tedy byla FBI, kdo byl odpovědný za operace rozvědky v Jižní Americe. Takto webové stránky FBI popisují svou "Zvláštní zpravodajskou službu":

V roce 1940 se Jižní Amerika stala ohniskem německých intrik. Jen v Brazílii a Argentině se usídlilo více než půl milionu německých emigrantů, z nichž mnozí byli zastánci Třetí říše. V souladu s dřívější zpravodajskou činností Úřadu v oblasti hrozeb představovaných Německem si Roosevelt přál dohlížet nad aktivitami nacistů u našich jižních sousedů. A když se Spojené státy připojily v roce 1941 ke Spojencům, prezident chtěl ochránit národ před Hitlerovými špióny a shromáždit informace ohledně aktivit Osy, aby pomohl vyhrát válku. V průběhu následujících sedmi let vyslala FBI do Střední a Jižní Ameriky více než 340 agentů a podpůrných profesionálů v utajení, jako součást Zvláštní zpravodajské služby… Tato služba shromažďovala data a posílala je zpět do ústředí FBI ve Washingtonu, kde byla zpracována na potřebné informace pro armádu a další.

Když se William Tompkins účastnil tajného zpravodajského programu námořnictva zacíleného na nacistické Německo, jednou z věcí, které námořní špióni uvedli, bylo, že nacisté posílali personál a zdroje do Jižní Ameriky. Nacisté před druhou světovou válkou a v jejím průběhu vytvářeli velkou základnu pro budování jejich tajného vesmírného programu v Antarktidě. Jak se válka chýlila ke konci, nacistické Německo tok pracovníků a vybavení do Jižní Ameriky a Antarktidy zintenzivnilo. FOIA dokumenty potvrzují, že FBI monitorovala nacistické operace v Jižní Americe po celé toto období, a byla si vědoma, že klíčovým nacistickým vůdcům, jako Adolfu Hitlerovi a Martinu Bormannovi, bylo umožněno uniknout do Argentiny. Hoover věděl, že Allen Dulles, z ústředí "Úřadu strategických služeb" (předchůdce CIA) ve švýcarském Bernu, vyjednal ke konci války tajné dohody s představiteli nacistických SS, které byly schváleny prezidenty Rooseveltem a Trumanem.

Celou dobu byla za zpravodajské operace v Jižní Americe odpovědná hlavně FBI, a zabývala se tím, co nacisté chystají. To znamená, že námořnictvo a FBI až do roku 1946 spojovaly své zpravodajské zdroje, aby pochopily rozsah nacistických operací v Jižní Americe/Antarktidě; aby určily, jak dalece se technologie nacistických létajících talířů vyvinuly, a aby jako odpověď rozpracovaly koordinovanou strategii, která by oponovala nacistické hrozbě na západní polokouli. Hoover byl neochvějně proti vytvoření "Ústřední zpravodajské skupiny", a jejímu nástupci, CIA, která byla založena v září 1947. Odmítal se CIA sdílet dokumenty a zdroje. Příkladem je jeden odtajněný dokument CIA, který dokládá, že FBI v srpnu 1946 stáhla své agenty a zdroje z Latinské Ameriky, předtím, než mohli být nasazeni agenti "Ústřední zpravodajské skupiny". Spousta výzkumníků potvrdila následnou čtvrt století trvající nevraživost, kterou Hoover vůči CIA choval, a která trvala až do jeho smrti v roce 1972. Podle historika Marka Rieblinga „došlo ze strany Bílého domu přinejmenším k dvanácti podnětům, které měly tento mezirezortní konflikt uklidnit. Všechny selhaly…“.

Mnozí výzkumníci se domnívají, že konflikt mezi FBI a CIA byl způsoben Hooverovou prohrou v byrokratické válce o území, při které šlo o to, zda bude FBI hrát v zahraničních zpravodajských operacích nějakou roli, nebo vnitřním problémem v harmonizování zpravodajských operací prosazováním zákona. Byly skutečným důvodem Hooverovy zášti jeho obavy z hrozby, kterou věděl, že ji CIA představuje kvůli jejím snahám o vybudování úzkého pracovního vztahu s nacisty sídlícími v Antarktidě a jejich reptiliánskými spojenci? Tato možnost byla jasnější s tím, jak Dulles pokračoval s vedením tajných jednání mezi různými americkými administrativami a nacistickými vůdci v Jižní Americe a Antarktidě, a jak stoupal po hodnostním žebříčku CIA, aby se stal roku 1953 jejím prvním civilním ředitelem.

Poté, co byla uzavřena dohoda s Eisenhowerovou administrativou počátkem roku 1955, se mezi americkým letectvem, RAND Corporation a nacisticko-reptiliánskou aliancí rozvinul úzký vztah. Toto spojenectví letectva, RAND a reptiliánů bylo v opozici vůči námořnictvu a severským mimozemšťanům, kteří tajně působili jako spojenci skrze třetí strany, jako např. společnost "Douglas Aircraft", kterou Tompkins rozsáhle popsal. Hoover viděl, že CIA byla infiltrována nacisticko-reptiliánskou aliancí, a stala se nedílnou součástí toho, co lze popsat jako alianci amerického letectva, CIA, nacistů a reptiliánů. Hooverova FBI naopak tiše pomáhala námořnictvu, které tajně spolupracovalo s "Nordiky" na vývoji budoucích vesmírných bojových skupin, aby zabránila infiltraci a sabotáži touto aliancí.

Hoover zůstal ředitelem FBI až do své smrti roku 1972. Jeho vědomosti o létajících talířích, nacistickém vesmírném programu v Antarktidě/Jižní Americe, alianci amerického letectva, CIA, nacistů a reptiliánů a historické spolupráci mezi "Úřadem námořní rozvědky" a "Nordiky" se staly součástí institucionální paměti FBI. Televizní pořad Akta X se stal jistou formou „jemného odhalení“, otevírajícího malé okénko do historického spojení FBI s fenoménem létajících talířů a nacisticko-mimozemským prvkem. S ohledem na institucionální paměť FBI o létajících talířích, tajných vesmírných programech, a historii tajné spolupráce s námořní rozvědkou, přináší počínání FBI během prezidentských voleb 2016 zajímavou možnost. Pomáhala FBI otevřeně Trumpovi, protože je vnímán jako někdo, kdo inklinuje k veřejnému odhalení pravdy o těchto kontroverzních záležitostech, které vzbuzují palčivé obavy v FBI i námořnictvu?

Nejpřekvapivější událostí předcházející volbám byl bezpochyby dopis z 28. října od ředitele FBI Comeyho, kde se uvádělo, že Clinton byla opět předmětem federálního vyšetřování. FBI při vyšetřování „sextingu“ zostuzeného kongresmana, Anthonyho Weinera, zjistila, že jeden z jeho počítačů byl sdílen s jeho v odloučení žijící ženou, Humou Abedin, místopředsedkyní kampaně Clintonové. Obsahoval e-maily mezi Abedin, Clintonovou a dalšími, zaslané během doby, kdy vykonávala úřad ministryně zahraničních věcí. To bylo relevantní pro vyšetřování FBI vedené vůči Clintonové, které bylo uzavřeno v červenci 2016, když Comey doporučil, že proti Clintonové by neměla být vznesena žádná obvinění. Comeyho dopis vedoucím různých kongresových komisí, informující je o opětovném vyšetřování, otřásl její kampaní a vedl k jedenácti dnům toho nejhoršího tlaku, který Clintonová během celé své kampaně prožila. Poté, 6. listopadu, pouhé dva dny před volbami, Comey vyšetřování opět odvolal a rozptýlil oblak nejistoty vznášející se nad kampaní Clintonové. Jejím zastáncům se nesmírně ulevilo a věřili, že cesta do Bílého domu byla opět zeširoka otevřená.

Většina politických odborníků a mediálních organizací byla Comeyho nejasným chováním zmatená. Proč vůbec něco říkal, když v e-mailech Weinera a Abedin nebylo nic dostatečně inkriminujícího, aby to změnilo dřívější červencové rozhodnutí o ukončení vyšetřování? Příznivci Clintonové se na Comeyho hněvali, a byli přesvědčeni, že se do voleb takto nehorázně vmísil, aby pomohl Trumpově kampani. Republikáni, včetně samotného Trumpa, Comeyho kritizovali za to, že Clintonovou před volbami opět chránil. Clintonová po své prohře ve volbách při konferenčním hovoru řekla sponzorům, že Comeyho kroky skutečně způsobily její kampani nenapravitelnou škodu, a přímo napomohly Trumpovi. Byla citována, jak uvedla, že Comeyho první dopis 28. října vážně ovlivnil dynamiku její kampaně:

Je spousta důvodů, proč volby jako tyto nejsou úspěšné… naše analýza je taková, že Comeyho dopis vyvolávající pochybnosti, které se ukázaly jako neopodstatněné a nepodložené, zarazil naši dynamiku.

Comeyho druhý dopis z 6. listopadu pak podle Clinton napáchal ještě více škody:

Paní Clintonová řekla, že druhý dopis od pana Comeyho, který ji opět očistil, a který přišel dva dny před volbami, způsobil ještě více škody. V tomto dopise pan Comey sdělil, že prozkoumání nových e-mailů, které byly nalezeny v počítači Anthonyho D. Weinera… ho nepřimělo změnit jeho dřívější závěr, že paní Clintonová by neměla čelit žádným obviněním ze zacházení s tajnými informacemi. Její kampaň ukázala, že tento zdánlivě pozitivní výsledek jen zhoršil situaci u voličů, kteří nevěřili paní Clintoné a slyšeli na tvrzení pana Trumpa o „zmanipulovaném systému“.

Analýza, kterou Clintonová provedla, správně přičítá škody na její kampani Comeyho zásahu za pět minut dvanáct. Odstupující demokratický lídr v Senátu, Harry Reid, zašel dál, když tvrdil, že Comey byl vlastně operativcem Republikánské strany: „Dle mého názoru není pochyb, že by tyto volby bez problémů vyhrála, kdyby Comey nebyl republikánským operativcem, kterým je.“ Toto vyhodnocení Clinton a Reida přináší dvě otázky. Byla Comeyho intervence úmyslným činem, který měl pomoci Trumpově kampani? A byla Comeyho intervence provedena v součinnosti s dalšími mocnými institučními aktéry, kteří Trumpově kampani tajně pomáhali?

Jak bylo zmíněno dříve, Goode tvrdí, že „Zemská aliance“ podporovala Trumpa a stála za uveřejněním e-mailů přes WikiLeaks, které poškodily kampaň Clintonové. K "Zemské alianci" prý patří vysoce postavené osoby v námořnictvu i FBI, a rovněž v Ruské federaci. Možnost, že Rusko a FBI aktivně tajně spolupracovaly na maření kampaně Clintonové, byla nadnesena demokratickými kritiky Comeyho jednání. Byl mezi nimi i bývalý předseda "Demokratického národního výboru", Howard Dean, který tweetoval: „Comey se dal na stejnou stranu, jako Putin.“

Zdroje Coreyho Goodea podle něj potvrdily, že FBI s Ruskem skutečně v zákulisí spolupracovala. Goode se k tomuto vztahu, s ohledem na Comeyho zásah, který účinně sabotoval kampaň Clintonové, vyjádřil takto: „Vedlo to překvapivým veřejným prohlášením o tajné úmluvě mezi Ruskem a FBI, což je něco, co odkrýváme už roky jako klíčový aspekt Aliance.“ Pokud je to pravda, jde o mimořádné odhalení. FBI aktivně jednala v tajné dohodě jak s domácími, tak i s mezinárodními aktéry, aby pomohla se zvolením Donalda Trumpa do prezidentského úřadu Spojených států! Abychom pochopili proč, je třeba se podívat na formující se vztah mezi Trumpem a prezidentem Putinem, a na to, co to potenciálně znamená pro světový mír a „oficiální odhalení“ tajných vesmírných programů a mimozemského života.

-pokračování-