Tvář na Marsu: Nové důkazy (4)

CHYBĚJÍCÍ PYRAMIDA – „X“ VYZNAČUJE KLÍČOVÝ BOD

Při čtení následujících řádků je důležité mít na paměti, že Wayne Herschel poprvé vydal svou knihu v Jižní Africe už dva roky předtím, než byla v květnu 2006 oficiálně vypuštěna do oběhu v USA a ve Spojeném království, takže nikdo nemůže tvrdit, že by nějak pozměňoval svůj příběh podle nejnovějších snímků.

Během svých výzkumu v roce 2003, když se pokoušel hledat zdůvodnění pro své interpretace, narazil na problém v korelaci, který se mu nepodařilo úspěšně vyřešit.

• - Když se snažil interpretovat význam hvězdných pozic, zjistil, že pro jeho výzkum vycházející z rozvržení egyptských pyramid jsou nezbytné objekty pyramidálního tvaru. Pokud jsou „pyramidy“ na Marsu skutečně pyramidálního tvaru, proč nemá s tímto tvarem nic společného obličejový monument – který má stejně jako v Egyptě vyznačovat klíčový bod?

• - Proč se na velmi malou hvězdu podobnou Slunci nedala aplikovat teorie o odpovídající velikosti, v jejíž platnost Wayne doufal a jež fungovala v Egyptě? (Viz pyramidální obelisk na snímku výše.)

• - První zarovnání do linie, které bylo na Marsu zjevné, se objevilo v souvislosti s pětibokou pyramidou D&M. Dvě z jejích stran jsou výrazně delší než ty zbývající (viz obrázek níže – na něm je vidět výsledná linie zarovnání, a viz též hvězdnou mapu na Marsu výše – kde je k vidění linie celá). Při pohledu z ptačí perspektivy vytváří tato pyramida dojem „šipky“ ukazující na anomálii ve tvaru obličeje. Protažená linie ve směru šipky protíná obličejovou osu souměrnosti v oblasti čela (a nikoliv v jejím přesném středu, což by s obličejovou anomálií vytvořilo dokonalou korelaci).

• - Dvě další linie vedoucí ze dvou dalších důležitých geometrických bodů, které protínají obličejový monument, také míjejí jeho střed (str. 228 v knize) a končí v totožném bodě na jeho čele. Viz obrázek níže.

• - Když Wayne proměřoval trajektorii pohybu a vzdálenost nejdůležitější hvězdy podobné Slunci (jediné hvězdy, která prochází místem, kde stojí obličej), zjistil, že tato prochází přesně bodem průsečíku tří výše zmíněn geometrických linií – místem uprostřed čela. Hvězda se na tomto místě nacházela dávno ve starověku, konkrétně před 17 250 lety, a díky tomuto zjištění dokázal Wayne určit stáří monumentů na Marsu. Wayne připisuje veškeré korelace a pravidelnosti protínajících se linií významu legendárního duchovního (třetího) oka. (Viz str. 274 v knize.) Mnozí mohli vycítit, že tento jeho esoterický komentář zde zafungoval jako toužebné přání.

• - Krátce před vydáním knihy Wayne zvětšil čelní oblast podrobného snímku tváře na Marsu (viz str. 236 v knize) a spatřil něco, co se zdálo být kruhem – a to přesně v místě, na němž hledal. Ale pravděpodobné vysvětlení tohoto kruhového tvaru může snadno spočívat prostě v tom, že se jedná o dopadový kráter po meteoritu, takže toto pro něj nepředstavovalo žádný pádný důkaz.

Starověcí Egypťané důvtipně vymysleli, jak zdůraznit důležitost hvězdy, která pro ně byla nejpodstatnější, přestože to byla hvězda velice malá. Za účelem přesnosti by musela být reprezentována jen malým monumentem, který ale i přesto musel vzniknout. Proto ho pro efekt ozdobili. Na VRCHOLU poměrně malé pyramidy vybudovali obří obelisk a pokryli ho zlatem.  Nečekal by člověk přesně to samé i na Marsu, zejména pomyslíme-li, že na něm kdysi existovala civilizace, která stavěla pyramidy a měla vztah k Zemi?

Následující odkazy na jednotlivé stránky knihy „The Hidden Records“ poukazují na snímky, na nichž jsou patrné průsečíky, objevující se na celkovém snímku níže.

Strana 282
Strana 253
Strana 274

KOMPILACE SNÍMKŮ ZVEŘEJNĚNÝCH V ROCE 2003

Následující snímek zvýrazňuje souřadnice uvedené na třech výše zmíněných stránkách v knize a spojuje všechny jejich linie dohromady. Protínají se přesně v místě, kde stojí obličejový monument (obličej z Diovy sochy) – a kudy (odpovídajícím místem na obloze) na své cestě putovala Slunci podobná hvězda. Teprve nedávno objevená anomálie „rohu“, jejíž existence vyšla na světlo na nejnovějších snímcích, Waynovi svým tvarem silně připomíná jím hledanou souvztažnost s malou pyramidkou zrcadlící její egyptský protějšek – sluneční chrám s vysokým obeliskem na střeše. Tato špičatá anomálie navíc také leží na linii osy souměrnosti tohoto monumentu.

Existují čtyři různé linie, které se všechny protínají v jednom bodě na čele monumentu, jenž znázorňuje tvář. Všechny tyto linie se objevily v knize „The Hidden Records“ v roce 2003. Poté, co už byla kniha odeslána do tisku, si Wayne všiml jedné věci, která mohla být pro rozluštění tajemství hvězdné mapy na Marsu velice důležitá. Povšimněte si, jak linie hvězdné trajektorie (žlutá) odpovídá nastavení a nasměrování linie pyramidy D&M (červená).

Co je nezbytné uvážit ve všech fázích tohoto výzkumu, je fakt, že Mars se nachází v postapokalyptickém stadiu své historie – po nárazu, o kterém vypovídá 2000 km široký kráter na jeho povrchu. Je vlastně úžasné, že útvar při správném nasvícení pořád ještě zřetelně připomíná lidskou tvář. Jde o zdevastovanou ruinu, takže by bylo bláhové se domnívat, že všechny detaily obličeje zůstaly neporušeny.

NEJZŘETELNĚJŠÍ SNÍMEK OBLIČEJOVÉ ANOMÁLIE – 2002

V knize „The Hidden Records“ otiskl Wayne na straně 236 vylepšenou verzi snímku NASA z roku 2002, kterou ještě zaostřil a přidal kontrast zvýrazněním barev, které odpovídaly nejnovějším datům o planetárním povrchu. Zásluhy za pořízení původního snímku jdou na konto NASA.

Níže je zobrazen výřez ze snímku obličeje na Marsu. Jde o pohled shora se sluncem stojícím v nadhlavníku, proto není vidět žádný stín vrhaný „novou“ anomálií na čele. (Ta je vyznačena bílým křížkem).

Povšimněte si, jak je tenký kroužek (ve středu křížku) o němž se Wayne dříve domníval, že je to pravděpodobně kráter, umístěn v něčem co připomíná nejasný obrys trojúhelníkovitého tvaru. Tvar naznačuje dřívější existenci nyní zborcené tříboké pyramidy s typickými pyramidálními stěnami.

Zde je další vodítko: Podle pohyblivého 3D snímku, který je umístěn výše na této stránce, se nabízí otázka pro vědce, kteří prosazují verzi o kráteru: jak je možné, že se na strmém skalním útesu vytvoří tak dokonale kulatý kráter? Náraz by přece docela jistě „roh“ zničil, nebo by po sobě alespoň zanechal kráter oválný.

Pravděpodobně se o kráter vůbec nejedná.

Bude tento kruh znovu vysvětlen jako neobvyklý geologický jev? Nebo jde o zbytky toho, co hledá Wayne: o pozůstatky okrouhlého slunečního kotouče na troskách pyramidy, nebo hada na pokrývce hlavy, jako v případě egyptské Sfingy. Může to být jedno nebo druhé. Nám se zdá vhodnější vysvětlení, že jde o zbytky pyramidy, která svou polohou vystihuje pyramidální korelaci. Ve prospěch verze s hadem je třeba si připomenout, proč se vůbec had na lidském čele objevuje. Pravděpodobný původ to má ve starověké víře, že kosmický had se tímto způsobem propojuje s člověkem… jako „vševidoucí“ duchovní oko. Pravý význam je zřejmě obhajitelný oběma teoriemi, takže anomálie na Marsu nemůže být tak překvapující či zvláštní. Člověk musí porovnávat věci, které patří k sobě – tvář na Marsu a pyramidální anomálie na ní – se Sfingou a jejími pyramidami.

ANOMÁLIE Z TVÁŘE REKONSTRUOVÁNA – JEDNODOLAROVÁ BANKOVKA

Zdá se, že od vydání své knihy už Wayne disponuje zbývajícím kouskem skládačky, která se nazývá teorie pyramidální hvězdné korelace. Anomálie „rohu“ je unikátní a představuje podstatný důkaz. Stejně jako v Egyptě, i na Marsu se vyskytuje v prostoru čela – na místě „vševidoucího“ oka. Přesně jako na americké jednodolarové bankovce (a na obrázku uvedeném zde, který odkazuje k tomu, co možná rozkrývá její velkolepé tajemství.)

„Vševidoucí“ oko je nesmírně cenným a důležitým symbolem, a tyto stránky jsou plné odkazů na něj – objevuje se na renesančních malbách, které zde byly uveřejňovány poslední půlrok.

Na tomto obrázku se nachází rekonstrukce toho, co možná někdy v minulosti stálo na Marsu. Wayne tvrdí, že na této rekonstrukci bylo klíčové zobrazit netknuté oči, navzdory tomu, jak anomálii vyobrazují akademici. Úřady jsou ale neústupné a anomálii stále zobrazují neférově – se sluncem v nadhlavníku, v podivných barvách a celou rozmazanou, takže pak skutečně vypadá jako pouhý kopec.

Wayne se domnívá, že anomálie je ve skutečnosti mnohem nižší, a měřítka vědců jsou nepřesná. Pokud by ovšem výška celého obličejového masivu skutečně byla velmi výrazná, dalo by se jedním dechem dodat, že kdyby se jednoho dne zjistilo, že pyramidy umí využívat vnitřní „planetární“ energii, pak by i tato anomálie – jak je vidět na jejím 3D snímku na začátku stránky – mohla odpovídat i tomuto podle Wayna pochybenému modelu.

SLUNEČNÍ SOUSTAVA MĚLA KDYSI DVĚ MODRÉ PLANETY

Tento měsíc (říjen 2006) byla prostřednictvím týdenníku „New Scientist“ vypuštěna do světa vzrušující zpráva: Mars měl kdysi planetární oceány a býval příslovečnou modrou planetou. (Někteří to předpokládali už před lety, ale někteří „jiní“ vědci si našli cestičku, jak tuto zprávu dementovat). Máme nyní nezvratné důkazy?

Konečně!

Že je příliš brzy na to se vzrušovat? Jako se to stalo u všech minulých důkazů, že Mars kdysi vypadal jako Země, tak i teď se jistě mnozí vědci horečně snaží prokázat, že ani tento důkaz vlastně důkazem není. Nezůstane to tam jistě dlouho, tak se na to raději rychle podívejte – odkaz.

-konec-