"TÝDENNÍ SPECIÁL": HISTORIE TAKOVÁ, O JAKÉ SE NESMÍ HOVOŘIT (2)

Již při zběžném pohledu na Wrenův plán je zřejmé, že hlavním jeho rysem je velké otevřené náměstí ve formě osmiúhelníku se všemi osmi stranami o stejné délce. To se mělo nacházet hned za "Ludgate" nedaleko od "Temple Chruch". Nejen z tohoto úhlu pohledu se zdá, že Wren prostřednictvím svého monumentálního architektonického plánu vykazuje spojení se Zednářskou lóží. Je to o to více pravděpodobné, neboť se ukazuje, že sám byl velmi dobře obeznámen s významem tohoto útvaru uvnitř templářské symboliky v návaznosti na "Šalamounův chrám".

Jeho záměrem bylo toto osmiboké náměstí umístit fyzicky v prostředí bývalého sídla templářů v Londýně. Jelikož samozřejmě ze strany mnoha jiných výzkumníků panují pochybnosti o tomto záměru, je třeba poukázat na další poměrně důležité detaily. Například půl míle na východ od místa, kde mělo být vybudované osmiúhelníkové náměstí, Wren záměrně mění východo-západní osu vedoucí z místa "Nové" Katedrály svatého Pavla o několik stupňů na jih, tak aby poté přesně ladila s osou "Temple Church".

Jak jsem poznamenal již dříve, "Temple Church" byl koncipován původně jako model "Kostela Svatého Hrobu", který stál západně od "Šalamounova chrámu" v Jeruzalémě. Wrenův návrh chrámu v Londýně umisťuje kostel západně od katedrály svatého Pavla naprosto stejným způsobem. Naskýtá se tedy otázka: "Jsou tyto jakoby nahodilosti součástí Wrenova skrytého plánu vybudovat v srdci Londýna zakódovanou platformu Jeruzaléma?"

Duch v plánu

O otcově plánu se svým způsobem zmínil i jeho syn Christopher Wren (jmenoval se stejně po otci), který během své inaugurační řeči jako profesor astronomie na Greshamské vysoké škole otcův návrh "nového Londýna" popsal takto:

".... on věřil, že speciální geometrická koncepce středu města bude rezonovat s potřebnými a důležitými planetárními a hvězdnými vlivy."

Dlužno podotknout, že tato slova byla pronesena v době, kdy astrologie a vědecká astronomie se vzájemně překrývaly a mnozí pevně věřili v osudový vliv hvězd a planet. Je ale pravděpodobnější, že Wren junior měl na mysli horoskopickou astrologii, když se odkazoval na plány svého otce vybudovat nové londýnské centrum. Ve hře také mohly být vlivy spíše duchovní mystické povahy. V této době měla ohromný vliv tzv. hermetická magie a renesanční křesťanská odnož kabaly.

Steve Padget, profesor architektury na Kansaské Univerzitě, vysvětluje:

"V našem případě se může jednat i o rozchod s filozofií papežské autority. "Kosmos" již není soustředěn kolem Říma a baziliky sv. Petra, ale v Londýně kolem staré gotické katedrály svatého Pavla. Její věž je zosobněním osy "mundi" pro tento svět, symbolizující střed Londýna, Anglie a vesmíru samotného. Když došlo ke zničení věže (v důsledku velkého požáru v roce 1666), bylo to označeno za katastrofu kosmického rozsahu. Symbolické spojení mezi nebem a zemí bylo narušeno....".

Král Karel II. a anglikánské duchovenstvo byli dychtiví rozptýlit zvěsti, které se mezi katolíky začaly šířit, že velký požár byl aktem hněvivého Boha, který takto potrestal Anglii za to, že se odtrhla od církve římské a papežovy autority. Trik, který král se svými poradci zosnoval v tom, že lid byl přesvědčován o tom, že onen požár byl ve skutečnosti očistným ohněm, symbolem regenerace Londýna, ale i celé říše, měl odstartovat existenci dokonalé křesťanské společnosti.

"A jakmile toho bylo dosaženo", komentuje profesor Paget, "realizace Nového Jeruzaléma byla možná." Podle historika Vaughana Harta sám král sepsal kázání, kde se mimo jiné praví: "Biskup Londýna prohlašuje svatého Pavla za centrálního monarchu Nového Jeruzaléma, kde zároveň povstane nový Davidův trůn a Mojžíšovo učení."

Plán Johna Evelyna týkající se výstavby "nového Londýna". I zde je patrný design sefirotického "Stromu Života".

Ve výše uvedených slovech a vůbec v tématu daného kázání lze zřetelně vysledovat stopy kabalistického vlivu, resp. vliv křesťanské kabaly. Křesťanská kabala byla svým způsobem posedlá apely týkajícími se obnoveného sídla Davidova, Mojžíšova i Ježíšova. V podstatě šlo o jakýsi druh duševní magie s vizí nutnosti obnovení daných energetických center v návaznosti na prorokovaný "druhý příchod Ježíše". Vlastně i k samotnému obsahu "Apokalypsy" byla fyzická realizace tzv. "Nového Jeruzaléma" důležitým tématem.

Pojďme se ale vrátit k designu Wrenovy nové Katedrály svatého Pavla. Mezitím jsme měli možnost nahlédnout na jeho plán návrhu rekonstrukce ústřední části Londýna, přičemž jsme se shodli na tom, že z jednotlivého rozvržení ulic a náměstí čiší cosi "tajemného". Když se totiž na avízovaný plán podíváme komplexním způsobem, když se nebudeme soustřeďovat na jednotlivé detaily, zjistíme, že nám připomíná - ano sice nejasně, ale připomíná - sefirotický "Strom Života" (viz obr. vlevo nahoře). Když jsem tuto záležitost začal zkoumat, pochopitelně jsem se nejprve domníval, že jde o optickou iluzi. Asi by u toho i zůstalo, kdybych nevěděl, že dva dny po Wrenovi byl králi Karlu II. představen další sefirotický systém rekonstrukce Londýna, a to z dílny Johna Evelyna (viz obr výše).

Evelynův plán

Dne 13. září 1666 se v komnatách anglického krále ve Whitehallu usadil John Evelyn se svým vlastním návrhem. To, co je okamžitě do očí bijící skutečností (a zcela určitě to neušlo oku ani samotného krále), je zvláštní podobnost s Wrenovým plánem. Přesto ale víme, a je to i částečně doloženo, že Wren dělal všechno možné, aby svůj vlastní návrh maximálně utajil. Víme například, že se právě z tohoto důvodu zřekl veškerého poradenství od svých kolegů z Royal Society, což například velmi rozzlobilo sekretáře Henryho Oldenburga.

Když si tento muž na Wrena oficiálně stěžoval, architekt stroze odpověděl, že chtěl předložit svůj návrh jako první, dříve než by kdokoliv jiný odvrátil královu pozornost, takže by s ním již nemohl konzultovat své vlastní dílo. Na druhé straně v dochovaných záznamech osobního Evelynova deníku je zaznamenáno: ".....nicméně musím konstatovat, že dr. Wren mne předběhl." Historik Adrian Tinniswood je přesvědčen, že oba dva jedinci měli k sobě ve skutečnosti mnohem blíže, než jak se na první pohled ukazuje. Ve svých poznámkách píše:

"Nápadné podobnosti mezi oběma režimy (Wrena a Evelyna) vyobrazení zřetelně dokladují, že existoval společný sen týkající se "ideálního Londýna". Buď byly tyto záležitosti mezi oběma muži diskutovány ještě před ničivým požárem, nebo na nich museli intenzivně spolupracovat onen kritický druhý týden v září.