UFOs - MYSTERIUM TŘETÍ ŘÍŠE (3)

      Jedním z elitních osobností SS uvnitř Německa byl "lékař strojírenského průmyslu" generál Hans Kammler. Tento člověk si získal vizitku do té nejelitnější společnosti svým neuvěřitelným talentem technických návrhů a realizace masivních podzemních staveb. Velmi brzy byl Kramler samotným Hitlerem pověřen výstavbou zařízení pro rakety "V - Vergeltungswaffen". To znamená, že byl v přímem kontaktu se zařízením Peenemunende a Nordhausen. V hodnosti Dr. Byl šéfem generála Walhtera Dornbergera a také  Dr. Wernher von Brauna. Byl to člověk, který velmi  intenzifikoval výzkum v závodech Škoda v Praze. Hlavní vývojová skupina v tomto podniku se nazývala "Kammler skupina". Tato skupina držela nejpokročilejší technická tajemství Třetí Říše. V průběhu poválečných výslechů byly spojeneckými agenturami žádány podrobnosti týkající se raket "V - weaponry", Albert Speer odkázal tazatele na Kammlera. Jenže 42 let starý Krammler se prostě ztratil. Nebyl k nalezení. Kammler nebyl žádný blázen - měl k dispozici plány těch nejpokročilejších technologií nacistického Německa. Velmi početné země by měly zájem o Kammlera bez ohledu na jeho minulost.

      V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi se nabízí otázka: "Udělal Kammler velmi výnosný obchod s nějakou nadnárodní korporací kdy prodal své znalosti a velmi ceněné materiály za novou identitu"? Je možné, že tento člověk nalezl svůj nový azyl v oblasti Jižní Ameriky? Je známou skutečnost, že mnozí nacisté zahájili svou poválečnou kariéru nejen v USA, ale i v oblasti Chile a Argentiny. V této souvislosti je velmi zajímavé, že poválečná evidence  Ufos, byla zahájena právě v těchto krajinách. Existuje mnoho poválečných příběhů, které evidují transport německých vědců právě do těchto krajin.

      Ohledně diskovitých letounů nacistického Německa bylo napsáno velmi mnoho materiálu. Jedním z rozhodujících faktorů informační kvality jsou zdroje ze kterých je předmětná potence čerpána. Pod poměrně dlouhodobé analýze této problematiky byla navržena následující stupnice spolehlivosti v sestupném pořadí:

1)       Informace osob přímo zúčastněných na daných projektech

2)       Přímo svědectví v souvislosti se znalostmi německého vývoje diskovitých letounů v rámci evidence objektů ufos

3)       Informace od osoby jež měla velmi slušné znalosti o existenci diskovitých letounů Třetí Říše

4)       Informační zdroje jiného druhu, které ale měly přímé napojení na některou kategorii výše uvedenou

5)       Informace podané výzkumníky, kteří měli přímé spojení na osoby, které byli účastni německého výzkumu diskovitých   letounů

6)       Studia a nebo vědecké práce osob znalých problematiky

      Zdroje kde nejsou uvedené jména pisatele či tvůrců alespoň těch základních styčných idejí nejsou optimální. Stejně tak informace kde chybí příslušná vazební dokumentace nemohou patřit do kategorie dobrého zdroje. Na druhé straně je třeba pochopit, že po více jak šedesáti letech nebude nic dokonalé a výše uvedené kategorie nelze brát jako absolutní. Jde tu spíše skutečně o onu snahu maximálně se snažit co nejvíce zpřesnit informační potenciál se kterým pracujeme. Uveďme si nyní příklady k první výše uvedené kategorii:

       Ad.1) Patří sem zcela jistě Rudolf Schriever, který byl osobně zapojen do projektu výzkumu německých diskovitých letounů. Ty dokonce někdy nosí i jeho jméno. Mimo jiné osobně o této problematice napsal článek do velmi respektovaného "Der Spiegel" (1). Patří sem také Joseph Andreas Epp, jež působil jako osobní konzultant v rámci Projektu "Schriever - Habermohl" v Praze a "Mietheproject" v Drážďanech a Breslau. (Tento muž napsal také několik osobních dopisů známému současnému badateli a výzkumníkovi na tomto poli panu Henrimu Stevensovi, pozn. J.Ch.) (2). Epp o problematice německých diskovitých letounů naspal také několik velmi podnětných knih. Zemřel v roce 1997. (3)

     Ad.2) Příkladem svědka, který sám měl velmi dobré znalosti o problematice německých diskovitých letounů byl Georg Klein. Jako inženýr byl očitým svědkem startu létajícího talíře dne 14. února 1945. Byl také odborným zmocněncem v ministerstvu zbrojní výroby, které dohlíželo na projekty "Schriever - Habermohl" a "Miethe - Belluzzo" pro Alberta Speera. Pan Klein napsal několik novinových článků o těchto záležitostech. Jeden z nich vyšel například v "Sonntag" pod titulkem "Erste Flugscheibe" (První létající disk se v Praze vznesl v roce 1945).(4) Tento člověk psal také pod literárním pseudonymem Georg Sautier.

      Dalším příkladem může být nejmenovaný očitý svědek, který byl prezentován výzkumníkem Horstem Schupmpmanem a jež se objevuje v knize od Karl Heinz Zunnecka - "Geheimtechnoloaien: Wunderwaffen Und Irdischen Facetten Des UFO - Phaenomens" (Tajná technologie, zázračné zbraně a pozemské fakty UFO jevu). V této zprávě vypráví onen očitý svědek svůj válečný zážitek během které na vlastní oči viděl několik malých létajících talířů v hangáru.(5)

      Ad.3) George Lusar je příkladem typickým pro třetí kategorii. Pracoval pro německý patentový úřad během II. světové války. Viděl poměrně velké množství tajných patentů. Po válce o tom napsal knihu ve které jsou k dispozici některé velmi zajímavé pasáže týkající se různých válečných technologií, které byly později zkonfiskovány spojenci. (6)

       Podobně na tom byl i další výzkumník Renato Vesco, který po určitou dobu pracoval s Němci na tajných projektech ve speciálním podzemním zařízení nedaleko jezera Garda. Podílel se mimo jiné i na projektové dokumentaci "Alpenfestung". Po válce pak Vesco spolupracoval s Brity kterým velmi významným způsobem pomohl identifikovat poměrně objemný soubor různých velmi důležitých dat právě z těchto oblastí. Vesco velmi dobře věděl co hledat, a kde to hledat. Tento muž je příkladem typickým jak pro kategorii třetí, ale i čtvrtou.

      Ad.4) Čtvrtá kategorie zahrnuje informace inteligence získané od vládních zdrojů. Je třeba si ale uvědomit, že jsou tyto informace  přijaté od těch samých osob, které se na straně druhé snaží danou informaci potlačit. To je třeba kvalifikovat vždy jako velmi podezřelé. Tyto informace by měly být používány spíše jako potvrzující záležitost  pro skutečnosti získané v kategorii 1 až 3. (7)

     Ad.5) Například zahrnuje informace od pana Coatse, který více jak pět let strávil s Viktorem Schaubergerem - synem známého matematika a fyzika Waltera Schaubergera. (8) V této kategorii se také nachází aktivita Michaela X. Bartona, který dostával informace od svého informátora Carl F. Mayera ohledně aktivit Hermana Klasse, který tvrdil, že se osobně účastnil na některých německých projektech týkající se diskovitých letounů. (9)

       Jedinečnou kapitolou samou pro sebe je Wilhelm Landig. Tento člověk napsal celkem tři romány ve kterých se zabývá II. světovou válkou. V podtitulku u každé knihy zdůrazňuje, že daný román je postaven na faktických událostech a reáliích. Jeho práce byla po dlouhou dobu považována za dílo, které bylo silně ovlivněné jeho nacistickým smýšlením.

       Tyto pohledy se ale výrazně změnily v roce 1999 na základě výzkumu, kterou učinil Marget Chatwin s organizací "Informations diesnst gegen Rechtsextremismus" (Informační služba proti krajní pravici) (10) Zjišťujeme tak, že Landing se jako Rakušan zúčastnil neúspěšného puče ve Vídni v roce 1934. Potom uprchl do Německa kde byl uveden do SD, SS a Waffen SS. Zde dosáhl hodnosti "Oberschafuehrer". Nakonec byl přidělen do bezpečnostních složek, které měly dohlížet na vývoj německých "Ufos". (11) Tato nově zjištěná fakta naznačují, že Landing je ve skutečnosti vynikajícím zdrojem v oblasti tajného výzkumu a vývoje diskovitých letounů v Německu.

- pokračování -

Září 1946 - přísně tajné spojenecké memorandum o německých raketách

Foto kterou vlastnil Dr. J. Allen Hynek, jež byl počátkem padesátých let ředitelem hvězdárny Ondřejov. Pořízena v průběhu II. světové války poblíž Prahy. V levém horním rohu je patrno šest malých diskovítých letounů v kruhu

---

Prameny:

1.     Der Spiegel, March 30, 1959, Article and interview of Rudolf Schriever

2.     Epp, Joseph Andreas, telephone communication and personal letters

3.     Epp, Joseph Andreas, 1994, Die Realitaet der Flugscheiben Ein Leben fuer eine Idee, EFODON e. V., c/o Gernot L. Geise,Zoepfstrasse 8, D-82405 Wessobrunn, Germany

4.     Klein, Georg, in Welt Am Sontag, 4/26/53, "Erste FlugscheibeFlog 1945 in Prag

5.     Zunneck, Karl-Heinz, 1998, pages 120-122

6.     Lusar, Rudolf, 1960, German Secret Weapons Of The Second World War, Neville Spearman, London

7.     Headquarters, United States Strategic Air Forces In Europe, Office Of The Director Of Intelligence, 1944, report titled:"An Evaluation Of German Capabilities In 1945"

8.     Coats, Callum, 1996, Living Energies. National Book Network, 4720 Boston Way, Lanham, MD. 20706

9.     Barton, Michael X., 1968, The German Saucer Story. Futura Press, 5949 Gregory Ave., Los Angeles, CA. 90038

10. Chatwin, Margret, 1999, page 1, , Ahnenerbe, Ufos, Neo nazis: Wilhelm Landig, Informationsdienst gegen Rechtsextremismus, http://www.idgr.de/texte-1/esoterik/landig/landig.html

11. dtto.