V SEVŘENÍ TAJEMSTVÍ (18)

Mimozemci národního významu

Při procházení archivů jsme jednoho dne narazili na zvláštní dokument. Byl to výňatek z přepisu nouzové komunikační relace mezi střediskem řízení letů a posádkou orbitálního komplexu Saljut-6 z 15. srpna 1978. Z přepisu nouzové komunikační relace s kosmonautem Vladimírem Vasiljevičem Kovalenkem:

"V průzoru vpravo je nějaký objekt. Objekt zesiluje svůj jas. Blíží se k naší lodi. Pokud budeme operovat pozemskými termíny, pak někde pod úhlem 20 na 200. Zpočátku jsme ho pozorovali. Pak se zvětšil, zjasnil a vydal se za průzor. Oběžnou dráhou jsme ji minuli. Rozumím.
Můžete popsat její tvar?
Jasná hvězda na úrovni tenisového míčku".

Nezdálo se, že by byla něčím výjimečná. Ale proč byl tento fragment z jednání s kosmonauty vyjmut ze stenografického záznamu a po mnoha letech se objevil v jiné složce, označené jako "Tajné"? Odpověď je jednoduchá. Posádka orbitální stanice pozorovala neidentifikovaný létající objekt. A takové "kontakty" jsou v kompetenci zcela jiné agentury. Mnohem později nám Vladimir Kovalenok sdělil, co přepis "zamlčel". Objekt, který pozorovali průzorem kosmické lodi, připomínal letadlo, ale pohyboval se rychlostí a manévrovatelností pro naše pozemské chápání nemožnou. Právě to zajímalo příslušné orgány. Později Vladimir Vasiljevič dokonce nakreslil, co viděl. Co to bylo - optický klam, nevysvětlitelný kosmický jev, nebo skutečné mimozemské plavidlo? Na tuto otázku dodnes neexistuje odpověď a kosmonautovy náčrtky jsou stále v archivu.

Teprve nedávno vyšly najevo senzační skutečnosti. Pátrání po UFO bylo součástí vojenské doktríny mnoha předních mocností. A lovily je dávno předtím, než člověk vzlétl do Vesmíru. Existují všechny důvody domnívat se, že lidstvo pozoruje UFO a další nevysvětlitelné jevy tak dlouho, jak dlouho existuje. Před stovkami let neexistovala letadla, rakety ani průzkumné sondy, jejichž let po noční obloze by bylo možné zaměnit za UFO, a máme mnoho indicií, že naši předkové pozorovali právě to, co je předmětem této studie. Na obrazech slavných umělců minulosti i v kronikách se objevují stejné obrazy. Světelné koule - vzdušné objekty připomínající talíře, které se náhle objevují nad hlavami udivených obyvatel středověkých měst a pak stejně náhle mizí. Dokonce i některé staré skalní kresby reprodukují známé obrysy s překvapivou přesností.

Přitom vědecké zkoumání fenoménu UFO, a tedy i důkazů mimozemské existence, začalo teprve na počátku minulého století s vynálezem rádia. Tehdy se zjistilo, že v zemském éteru existuje záhadný jev - rádiová ozvěna. Pokud vyšlete rádiovou zprávu v Morseově abecedě, může se signál vrátit k přijímači. Nelze však odhadnout, kdy přesně. Navíc se zdá, že signál je stejný, ale s určitými změnami - má jiné intervaly a zní trochu jinak. Jako by ho někdo neznámý nedaleko naší planety přijal, rozebral na číslice, chvíli podržel a poslal zpět autorovi. Vysvětlení této skutečnosti se zdá být jednoduché. Signál narazil na nějaký kosmický objekt a vrátil se zpět jako rádiová ozvěna. Ale to je právě ta záhada - ve sluneční soustavě nejsou poblíž žádné objekty, od kterých by se signál mohl odrazit zpět během několika minut. Zeptali jsme se Vadima Černobrova, vedoucího projektu Kosmopoisk, co je to rádiová ozvěna? Odpovídá:

"Není znám žádný přírodní jev, který by mohl takovou rádiovou ozvěnu vyvolat, věda to stále neví. Není známo, kdo neustále odráží sígnály rádiových vysílačů na jejich frekvencích a vrací signály zpět v intervalu několika minut."

Rádiová ozvěna byla poprvé zaznamenána na podzim roku 1928. Vystopovali jsme první důkaz o lovu rádiové ozvěny. Inženýři Stermer a Hals se jednou rozhodli vyměnit si standardní telegrafní volací znaky, vysílali signály z Holandska do Norska a nečekaně uslyšeli opakování svých vlastních signálů. Inženýři zaznamenávali intervaly mezi ozvěnami a získali tak určitou číselnou řadu. Byla to skutečná senzace. Vědecký svět začal nadšeně hledat řešení tak nevysvětlitelného jevu. Geniální vynálezce Nikola Tesla byl touto událostí obzvláště nadšen. Byl to on, kdo předložil mimozemskou verzi vzniku rádiové ozvěny. Přestože Tesla byl již v té době slavným a uznávaným vědcem, vědecký svět jeho verzi zpočátku ignoroval.

Ale tady je to, co nám řekl vědec fyzik Alexej Podjapolskij, který strávil spoustu času studiem vědeckého odkazu Nikoly Tesly:

"Po mnoha neúspěšných pokusech vysvětlit tento jev se i ti nejopatrnější vědci vrátili k Teslově fantastické hypotéze. Ta spočívala v tom, že rádiová ozvěna se odráží od mimozemské kosmické sondy vyslané do sluneční soustavy, aby monitorovala Zemi."

Takto mi tuto Teslovu hypotézu vysvětlil Lev Gindilis, vedoucí projektu SETI-Rusko:

"Tesla napsal: Sem do sluneční soustavy přiletěla sonda, zkoumá nás, předává informace své mateřské civilizaci, a když vidí, že se zde vyvinula jiná civilizace, snaží se navázat kontakt - posílá nám zpět naše vlastní vysílání. A abychom pochopili, že je tam nějaká informace, mění zpoždění. Zde je, myslím, zapotřebí vysvětlení. Zdá se mi, že vědecký svět souhlasil s Teslou pouze v té části jeho teorie, která vysvětlovala rádiovou ozvěnu přítomností jakési sondy jako reflektoru signálu. Ale že by tato sonda byla majetkem mimozemšťanů, to si myslím, že vědci neměli odvahu přiznat. Tesla se prý výtkám svých kolegů, že z nich dělá hlupáky, vysmál a řekl něco v tomto smyslu: "Dobrá, pánové, jsem připraven připustit, že moje verze s mimozemšťany je mylná, pokud mi odpovíte na otázku, čí je to sonda?"

Je třeba říci, že tajemná sonda, stejně jako její hostitelé, dosud nebyly objeveny. Neexistuje ani jiná, pozemštější verze existence rádiové ozvěny. Existuje však několik rozluštění čísel rádiové ozvěny - Lewnenova tabulka. Pokud rádiové ozvěny seřadíme podle doby jejich zpoždění, vystupuje sedm bodů do svislé bariéry, napravo od níž šest bodů tvoří konfiguraci připomínající obrys souhvězdí Eridani. Vlevo leží pouze jeden bod. Pokud jej zrcadlově otočíme vzhledem k bariéře, bude se jeho poloha "téměř" shodovat s polohou epsilon Eridani. Anglický astronom Duncan Lewnen je umístil do matematického souřadnicového systému. Vznikla tak struktura hvězdné oblohy se souhvězdím Eridani uprostřed.

Poznámka redakce: Epsilon Eridani je jedna z nejbližších hvězd k Zemi, nachází se přibližně 10,5 světelných let od naší planety v souhvězdí Eridanus. Jedná se o oranžového trpaslíka, který má menší hmotnost a menší průměr než Slunce. Hvězda má spektrální typ K2V a její zdánlivá hvězdná velikost je 3,73 magnitudy. Epsilon Eridani je zajímavá hvězda pro astronomický výzkum, protože se v jejím okolí nachází několik planetárních systémů. V roce 2000 byla objevena planeta Epsilon Eridani b, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 3,3 astronomických jednotek od hvězdy a má hmotnost přibližně osminu hmotnosti Jupiteru. Další planeta byla objevena v roce 2006 a ještě další možná v roce 2020. Tyto objevy jsou důležité pro studium planetárních systémů v okolí naší Sluneční soustavy a pro hledání možného života mimo Zemi.

Ukázalo se, že takto by vypadala obloha ne dnes, ale před dvanácti a půl tisíci lety. Ukázalo se, že poselství lze nejen rozluštit, ale nese i ohromující obsah informací. Možná nás tak naši neviditelní hosté informují o své "domovské" adrese? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří kritici se domnívají, že astronom Lewnen použil chybný dešifrovací vzorec, a proto dosáhl tak elegantního výsledku. Kde je však záruka, že jeho oponenti používají správnější vzorec? Mimochodem, když jsme porovnávali různé události související s jevem rádiové ozvěny, narazili jsme na úžasnou shodu. Právě na podzim roku 1928, kdy bylo v Evropě objeveno rádiové echo, byl v tehdejším SSSR přijat první neidentifikovaný signál z Vesmíru. Možná jsem této skutečnosti nevěnoval pozornost - signály z Vesmíru v té době přijímalo mnoho lidí. Ale zde je důležitá adresa "přijímací" strany: příjem se neuskutečnil v bytě bláznivého radioamatéra a ne ve vědeckém akademickém ústavu, ale v tajné laboratoři "Zpravodajského ředitelství Rudé armády". A dekódování přijatého signálu provedl osobně inženýr brigády a pracovník vojenské rozvědky - Jakov Fajvuš.

Málokdo ví, ale dělnicko-rolnický stát Lenina - Stalina na úsvitu své existence vytrvale hledal kontakty s mimozemskými civilizacemi. Pátrání po bratrech v komunistické mysli bylo úkolem celonárodního významu. Neboť koncepce světové revoluce v myslích našich tehdejších vůdců měla skutečně univerzální měřítko. Vítězství komunismu nejen na Zemi, ale i na jiných planetách se zdálo být vzdálenou, ale velmi reálnou perspektivou. Proto byly z tajných laboratoří vysílány do Vesmíru rádiové signály v naději, že se jako prvním podaří navázat kontakt s utlačovanými masami jiných planet a galaxií. Osud Jakova Fajvuše byl poměrně standardní. V roce 1937 byl Fajvuš náhle zatčen a odsouzen k popravě. Je známo, že se mu podařilo rozluštit zprávu z kosmu, kterou obdržel. Rozluštění však až do své smrti tajil. Dochoval se Fajvušův deník, v němž tvrdil, že zpráva, kterou obdržel, přišla z kosmické lodi  v blízkosti planety Mars.

"Po zatčení byl velmi rychle zastřelen," řekl nám historik Vladimir Sokolovskij, který pracoval s dokumenty z Fajvušova osobního spisu, "ale na samotce inženýr ještě stihl přepis zprávy zapsat do svého deníku". Tyto dokumenty jsou nyní známé jako "závěť Jakova Faivuše". Text závěti měl dlouhou dobu jeden z nejvyšších stupňů utajení. Dnes mohu citovat několik úryvků z tohoto deníku. Inženýr ve svých dokumentech napsal:

"Vesmír je obydlen mnoha civilizacemi. Mimozemšťané Zemi nejednou navštívili a dokonce se zde pokusili založit kolonie. Dodnes nás ovládají dvě kultury. První jsou tvořivé a laskavé bytosti, které vyslaly varování před nebezpečím. Druhou kulturou jsou arogantní a agresivní bytosti."

Soudě podle textu deníku, mimozemšťané informovali Fajvuš, že:

"...nejhorší hrozba pro pozemšťany přijde na začátku jednadvacátého století. S největší pravděpodobností k tomu dojde mezi roky 2008 a 2025...".

Poznámka redakce: Jakov Fajvuš, který byl zatčen a zastřelen v roce 1937 v SSSR, byl sovětským inženýrem a konstruktérem, narodil se v roce 1895 v Kyjevě v tehdejším Ruském impériu. Fajvuš pracoval na vývoji motorů pro sovětské letectvo a stal se významnou postavou v sovětském leteckém průmyslu. Nicméně, během čistek prováděných v době Stalinovy vlády byl obviněn z údajného sabotáže a špionáže ve prospěch zahraničních mocností. Byl zatčen v roce 1937 a krátce nato popraven. Fajvušova smrt byla součástí širší kampaně proti sovětským vědcům a inženýrům, kteří byli obviněni z kontrarevolučních aktivit a sabotáže. Tento masový teror vedl k ztrátě mnoha talentovaných vědců a techniků a měl negativní dopad na sovětský vědecký a technologický rozvoj.

V tomto případě, jak se mi zdálo, neměli "mimozemšťané" Jakova Fajvuše na mysli útok, ale s největší pravděpodobností katastrofu planetárního rozsahu. Zde je jeho poslední věta, kterou si zapsal do svého deníku: "Národy Země se musí sjednotit tváří v tvář strašlivé hrozbě, která přichází z Vesmíru". Nějak se mi zdá, že se vedoucí pracovníci vojenské rozvědky dozvěděli obsah zápisu dříve, než by si to Fajvuš přál. Takže verdikt byl podle mého názoru předem daný. Nemyslím si, že to byla zpráva, kterou strana a vláda prvního národa dělníků a rolníků od svých kosmických bratrů očekávala. Bohužel v něm nebyla ani zmínka o diktatuře proletariátu v jiných galaxiích, ani o světové revoluci... V jistém smyslu se tedy Jakov Faivuš, který nedokázal ospravedlnit vysokou důvěru strany, stal obětí politické krátkozrakosti a kosmického kosmopolitismu v pravém slova smyslu. Pokud jde o text jeho zápisu, není dnes možné jej ověřit, neboť pramenné materiály se ztratily. Doufám, že se Fajvuš mýlil.

Falešné talíře

Už na samém počátku vyšetřování mě zajímalo kdy bylo nejvíce zmínek o neidentifikovaných létajících objektech? Vyšla najevo nečekaná věc. Ukázalo se, že nejvíce zdokumentovaných pozorování UFO pochází z doby II. světové války. Spojenecká vojska je pozorovala nad Šalamounovými ostrovy a Norským mořem i nad Francií a Německem. Nad Čínou a na obloze nad Sovětským svazem. Váleční veteráni mi vyprávěli, že během bitvy o Kurský oblouk opakovaně viděli zářící koule a vzdušné objekty ve tvaru talířů. Existují svědectví o pozorování UFO během bitvy u Stalingradu. Nejvíce postiženi byli piloti. Podle archivních dokumentů je při letu opakovaně doprovázely záhadné světelné objekty, které zůstávaly zcela nezranitelné jakoukoli zbraní. Jejich rychlost je fantastická. Svítící koule - přezdívané foo-fighters - vojenské letce prostě straší. Informace o UFO se pravidelně objevují na stránkách amerických a britských novin a v nejrespektovanějších publikacích.

Konec války záhadným pozorováním vůbec nepřinesl konec. V roce 1945 bylo UFO vyfotografováno nad atomovou bombou vybombardovaným městem Hirošima. V roce 1946 viděly tisíce lidí ve Skandinávii, severozápadním Rusku a východní Evropě v noci na obloze podivné světelné objekty, jejichž manévry přesahovaly možnosti tehdejších letadel. V zahraničním tisku té doby jsem napočítal více než tucet takových zpráv. Skutečně však éra létajících talířů začala 24. června 1947.

Připomínám, že toho dne na západním pobřeží USA civilní pilot Cannott Arnold na svém jednomotorovém letadle údajně pátral po letadle svého ztraceného přítele. Podle jeho slov kolem třetí hodiny odpoledne náhle spatřil řetěz devíti podivných plavidel. Před ním letěla vlajková loď ve tvaru půlměsíce, za ní následovaly disky, které se táhly za sebu po délce téměř osm kilometrů a obratně manévrovaly mezi vrcholky hor. Byly velké jako velký bombardér a letěly závratnou rychlostí. "Pozoroval jsem je dvě nebo tři minuty," řekl pilot novinářům, "...a všiml jsem si, že vypadají jako pánve s hladkým povrchem, které odrážejí slunce jako zrcadla". Svým vzhledem a pohybem připomínaly talíře poskakující po vodě. A tak lehkou rukou Cannotta Arnolda přišel na svět nový termín 'létající talíř'.

Skutečně "hvězdný" příběh se však odehrál o týden později. Byl již mnohokrát popsán, a tak jej jen stručně reprodukuji, abych vám ty úžasné události připomněl. Večer 2. července 1947 si obyvatelé městečka Roswell v Novém Mexiku všimli velkého světelného objektu, který poměrně rychle letěl po obloze severozápadním směrem. Následujícího dne - 3. července, našel průzkumný tým amerického letectva tři sta kilometrů severozápadně od Roswellu trosky neznámého letadla ve tvaru disku. O několik dní později se tato zpráva dostala do tisku.   A historici, badatelé a nadšenci se již léta snaží přimět CIA, aby vrak "mimozemšťanů" zveřejnila.

Pokud věříte odtajněným archivům, situace s neidentifikovanými létajícími objekty znepokojila vedení země natolik, že 24. září 1947 americký prezident Harry Truman rozhodl o provedení zvláštní, přísně tajné operace "Majestic-12" za účelem podrobného prozkoumání problému. Vedením této operace byl pověřen ministr obrany James Forrestal, jemuž sám prezident sdělil:

"Jste pověřen co nejrychleji a nejdiskrétněji přistoupit k vašemu případu, který se od nynějška bude nazývat Majestic-12".

O měsíc později - 30. října, si prezident Truman udělá do svého deníku podivný zápis: "...projednat s ministrem zahraničí vojenské zapojení do útoku na družici. Zda máme v plánu se mu postavit".

Dokument je uložen v prezidentské knihovně a o jeho pravosti není nejmenších pochyb. Vyvstává však otázka: o jakém satelitu se v něm hovoří? První umělé družice jsou vzdáleny ještě 10 let. A před kým by se USA bránily, kdyby v té době byly monopolním vlastníkem nejmocnější zbraně na světě - atomové bomby. Nebylo to snad před kosmickými loděmi na oběžné dráze Země? Fakta o UFO jsou zřejmě pro amerického prezidenta natolik znepokojující, že o některých událostech a podrobnostech problému informuje i sovětské vedení. Nakolik jsou tyto informace pravdivé? Hovořili jsme o tom s Vladimírem Jefimovičem Zamorokem, kandidátem technických věd. Podle něj:

"Tehdy neexistovala žádná oficiální dohoda mezi představiteli zemí o výměně informací o UFO. Ale je fakt, že takové informace se předávaly diplomatickou i zpravodajskou cestou".

Existuje legenda, že údajně poté Stalin povolal do Kremlu Sergeje Pavloviče Koroljova, pracujícího na vývoji raketové techniky. Zavedl ho do malé místnosti, kde byly na stole úhledně rozloženy fotografie UFO, publikace a telegramy. Mnoho dokumentů bylo v angličtině.

"Ne, nesmíte nic vynášet, můžete pracovat jen v této místnosti. A nemusíte se starat o ubytování, jídlo a zkušené tlumočníky. Všechno je zajištěno."

O dva dny později se Koroljov ohlásil, že je připraven mluvit. Stalin vstoupil: "A jaký je váš názor?" "Ano," odpověděl. Koroljov byl skoupý na slovo:

"Pokud tato zařízení existují, nemohou být výtvorem amerického vojenského průmyslu. Nejsou to zbraně potenciálního protivníka a nezdá se, že by představovaly vážnou hrozbu pro zemi. No, samotný fenomén se zdá být skutečností a měl by být studován."

Spokojen s odpovědí Stalin zdánlivě přikývl, poděkoval za konzultaci a doporučil mu, aby se příliš nerozšiřoval. Dodal, že podobný názor mají i další odborníci. Kteří odborníci to byli, neupřesnil, ale lze předpokládat, že na atomové bombě tehdy pracovali Igor Vasiljevič Kurčatov, chemik Alexandr Vasiljevič Topčiev a matematik Mstislav Vsevolodovič Keldyš. Abych byl spravedlivý, musím říci, že se mi nepodařilo najít dokumentární důkazy této legendy. Někteří historici se navíc domnívají, že v roce 1947 nebyl Koroljov tak významnou osobností, aby si ho Stalin mohl zavolat k osobní audienci. V archivech "Ústředního výboru KSČ" se však dochovaly zmínky o tom, že Stalin byl o událostech v Roswellu skutečně informován. A americké materiály byly analyzovány. Pokud je tedy historka s Koroljovem legendou, pak přinejmenším není daleko od pravdy. Mimochodem, zhruba od tohoto okamžiku jsou všechny zprávy o pozorování UFO v SSSR klasifikovány jako tajné.

V Americe, pokud budeme věřit archivům amerického Kongresu, v této době panuje skutečná psychóza spojená s UFO. Dne 30. prosince 1947 podepisuje ministr obrany Forrestal výnos o zřízení zvláštní skupiny na letecké základně Wright-Patterson, která má zkoumat UFO. Na práci se podílejí nejlepší američtí vědci. Jejich úkolem je shromažďovat a analyzovat informace o UFO z různých míst a případně určit identitu těchto záhadných objektů. Dne 18. listopadu 1952 měl americký prezident Dwight Eisenhower 45minutový rozhovor s nejvyššími vojenskými představiteli v zemi, mezi nimiž byl i admirál Roscoe Hillenkoetter, muž, který zahájil UFO epopej v USA a který byl o této problematice nejlépe informován. Toho dne admirál předal Eisenhowerovi dokument o pozorování UFO od roku 1947.

Zajímavé je, že ve stejné době americká armáda vypracovává první instrukce pro vojáky, které předepisují, jak se chovat v případě pozorování UFO a jak pozorování hlásit. Z této instrukce je zřejmé, že velení rozlišuje UFO jako zvláštní druh vzdušných objektů a činí rozdíl mezi nimi a běžnou leteckou technikou. Výcvikový program pro americké piloty na Denverské letecké akademii začal v roce 1960 zahrnovat informace o neidentifikovaných létajících objektech a varování před možností návštěvy mimozemšťanů na Zemi. Sovětští vědečtí činitelé naopak se studiem neidentifikovaných létajících objektů nespěchají. S nadšením bojují proti buržoazní pseudovědě - genetice a kybernetice. Ufologie přirozeně spadá do stejné kategorie.

Pokusil jsem se v sovětských oficiálních dokumentech najít jakoukoli zmínku o UFO. Jediná zmínka je z roku 1952. Ve zprávě k 35. výročí Říjnové revoluce komentoval člen prezidia "Ústředního výboru KSČ" -  Michail Perušin zprávy o neidentifikovaných létajících objektech v západním tisku:

"Američané ztratili klid, čas od času se dívají do nebe a někteří z nich začali vidět podivné objekty, které vypadají jako obrovské létající talíře, pánve a zelené ohnivé koule. Americké noviny a časopisy hojně publikují příběhy nejrůznějších "očitých svědků".

Člověk si nemůže nevzpomenout na přísloví: "Strach je velký". Tento citát jsem neuvedl náhodou - právě od roku 1952 se v SSSR začalo kolem problému UFO mlčet. Úplnou tečku za porážkou rodící se vědecké diskuse v SSSR udělaly noviny "Pravda" v únoru 1968. Dne 29. února 1968 uveřejnily ostrý článek s názvem "Zase létající talíře?", který neidentifikované objekty označil za domněnky bez jakéhokoli vědeckého základu. Lidé se seriózním postojem k problému byli prohlášeni za ignoranty vědy.

V archivu listu "Pravda" se nám podařilo najít zajímavý dokument. Jedná se o kolektivní dopis vědeckých pracovníků "Žukovského letecké akademie", který hovoří o důležitosti studia UFO pro obranu naší země. Zároveň se přední letečtí konstruktéři obracejí na vládu s návrhem na vytvoření zvláštní organizace pro studium UFO v SSSR. Nesmělé námitky vědců však nejsou brány v úvahu. Po rozhořčeném článku v "Pravdě" se jakákoli seriózní diskuse o potřebě studovat UFO stala nemožnou.

-pokračování-