ZAČÍNÁ BOJ O NEROSTNÉ BOHATSTVÍ ARKTIDY

       "Sledujeme zvýšený zájem o nerostné bohatství Arktidy, zejména v souvislosti s globálním oteplováním, které oblast zpřístupní. Arktida by se mohla stát novodobým Divokým Západem," vyjádřila své obavy Samantha Smithová, ředitelka arktického programu Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF). Za posledních 20 let se ledová krusta kolem severního pólu ztenčila o 46 procent. Letošní výzkum vědců z Cambridgské univerzity zaznamenal zásadní změny v cirkulaci mořských proudů u grónského pobřeží a za pravděpodobnou označil možnost, že akcelerující oteplení by mohlo arktický ledový příkrov rozpustit kompletně už do roku 2020. Politické reprezentace se rozhodly přehlížet katastrofální důsledky nastávajících změn a zabývají se plány, jak pro sebe urvat co největší díl nově zpřístupněné krajiny. Jejich lačnost roste úměrně tomu, jak rychle se rozpadá ledová bariéra na severu Grónska. Není za tím třeba hledat nic složitého.

       Po zhroucení ledovců se nedočkavým těžařům otevře přístupová cesta k ložiskům ropy. V současné době se naplno rozhořela studená válka o jeden malý, zdánlivě bezvýznamný ostrůvek nacházející se v úžině mezi Kanadou a Grónskem. Grónsko, jak známo, je poloautonomním územím Dánského království. O Hansův ostrov s rozlohou 1,3 kilometru čverečních se Kanada s Dánskem přetahují už 30 let. Ostrov byl pojmenován po polárním výzkumníkovi Hansi Hendrikovi někdy mezi lety 1871 a 1873. V roce 1984 tam dánský ministr Tom Hoeyem osobně přiletěl vyvěsit vlajku své země. Dánové tak učinili ještě několikrát znovu a to v roce 1988, 1995, 2002 a 2003. Letos v červenci se na ostrov vypravili kanadští vojáci. 20. července ho demonstrativně navštívil kanadský ministr obrany Bill Graham. Na místě byla vyvěšena kanadská vlajka a uskladněny zásoby whisky. Dánská strana na to reagovala důraznou protestní nótou. 4. srpna byla do oblasti vyslána vojenská loď s cílem prosadit dánskou svrchovanou moc nad sporným územím. V září by mělo začít vyjednávání obou stran a v případě, že nedojde k dohodě, bude spor podstoupen Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Dánové nejsou žádní troškaři. Za své vlastnictví považují i geografický severní pól.

       Ministerstvo vědy dokonce vyslalo k pólu expedici, která by toto tvrzení měla prokázat. Pól se prý nachází nad šelfem, jež je pokračováním grónské pevniny. Odvolávají se na konvenci OSN o nároku přímořských států na nerostné bohatství v okruhu 200 námořních mil (370,4 kilometru). Experti se domnívají, že vědecký výzkum bude trvat celé roky. Jenomže Kanada a ostatní státy nehodlají čekat. Předpokládaná ložiska ropy a zemního plynu jsou příliš lákavá. Strategický význam Arktidy nenechává klidným ani Američany. Největší pozornost se upírá k Severozápadnímu průjezdu, který se po rozpuštění ledovců stane klíčovým místem pro lodní dopravu. Zástupci USA přehodnotili své postoje a začali tvrdit, že Severozápadní průjezd jsou mezinárodní vody. Až dosud přitom podporovali kanadské stanovisko, že lokalita patří výhradně jim.

       Do konfliktu se vložilo také Rusko, které si dělá zálusk na více než polovinu Arktidy. Ruské ropné firmy se netají svým záměrem zahájit testovací vrty u Špicberských ostrovů, přestože narážejí na zoufalá varování ekologů, že tím naruší cenný ekosystém a ohrozí mnoho vymírajících druhů zvířat a rostlin. Všem realisticky uvažujícím jedincům musí být jasné, že křehký přírodní systém Arktidy je neúnosně rozbujelou a konzumní lidskou společností odsouzen k záhubě. Těžba ropy ve vysokých zeměpisných šířkách je zatím záležitostí velice drahou a složitou. Změna klimatických podmínek dává ropným koncernům naději. Je to naděje doufající v další zisky a neměnnost současného přístupu k životnímu prostředí. Naděje jiných lidí může být odlišná. Já osobně věřím, že klimatické změny budou razantní a způsobí rozpad civilizačních struktur. Člověk bude přinucen hledat jiný model společenského fungování a možná konečně i zjistí, jak žít prostý a přitom smysluplný život na této planetě.