ZÁHADA "BOROVICOVÉHO OSTROVA": KONKRÉTNÍ DŮKAZ O MIMOZEMSKÝCH NÁVŠTĚVNÍCÍCH PŘED 12 000 LETY? (3)

Publikace Janelly Stevensonové a Johna R. Dodsona z roku 1995 byla otevřena možnostem dávného příchodu jiných civilizací, a zmiňuje důkazy lidského pobytu před 28 000 lety na ostrově Buka na blízkých Šalamounových ostrovech. V publikaci zmiňují různorodé názory na mohyly a konstatují, že „nebyl nalezen žádný kulturní materiál ani ostatky ptáků“, ale vyhnuli se přímé zmínce o jádrech.¹⁷ V roce 1999 Stevenson poznamenal, že otázka příchodu lidí, k němuž mělo dojít dřív, než tam existovala kultura Lapita (před cca. 3 200 lety), je …"pokud jde o lidský původ tzv. tumulů na Nové Kaledonii, spekulací“ a odvolává se na článek Christopha Sanda.¹⁸

V roce 1997 archeolog Patrick V. Kirch kritizoval zprávy o vykopávkách a dožadoval se „přízraku“ o kulturním původu.  Poukazoval zejména na dokumenty Golsona a dokument Greena & Mitchella z roku 1983. Publikace archeologa Christopha Sanda, současného ředitele "Archeologického institutu Nové Kaledonie a Tichomoří" v Noumee byly rovněž kritizovány z důvodu, že nepojednávaly o teorii megapodů  adekvátním způsobem.¹⁹ Reprezentativní zpráva antropoložky Sue O'Connorové z roku 2010 tvrdí, na rozdíl od názoru z roku 1986, že původ mohyl lze vysvětlit cestováním mezi východní Austrálií a Novou Kaledonií v době pleistocénu. O'Connorová kategoricky tvrdí, že ty mohyly, které jsou starší 12 000 let, jsou, „jak se ukázalo, vytvořeny megapody“.²⁰

To, co si myslí experti v současnosti je nejlépe vidět z mailové  korespondence, kterou jsem měl nedávno s  Patrickem V. Kirchem, který se stále drží teorie, že jádra jsou “ztvrdlý fosfát“, vzniklý z trusu vyhynulých ptáků. Samozřejmě je to nesmysl — jsou nám velmi dobře známy prvky, z nichž je ten beton vytvořen a to z práce Chevaliera z roku 1963, a očekávali bychom, že, pokud by se skutečně jednalo o ptáky, by se v mohylách měly nacházet i jiné věci, ale v tumulech nebyl nalezen ani fosfor ani zbytky skořápek.