ŽIVOT MEZI DIMENZEMI (17)

Předpoklady

Může se zdát zbytečné vyslovovat domněnky o jevu, který podle všech autorit zůstává neidentifikován. Tento materiál však ukázal, že ve víře a postojích našich současníků zanechal zřetelnou řadu stop, a to ve vzorci nejen identifikovatelném, ale také nikterak bezprecedentním. Proto není nutně zbytečné pokoušet se vymyslet kritické testy sociologické i fyzikální povahy, které by určily, zda se na jevech, které svědkové popisují, podílí účelový záměr, či nikoli. Pokud je odpověď kladná, problém odvození identity inteligence, která je generuje, není nutně řešitelný. Tato druhá skutečnost by proto měla být základem každého budoucího pokusu o teoretický výklad.

Kdykoli je předložen soubor neobvyklých okolností, je v povaze lidské mysli analyzovat jej, dokud na určité úrovni nenarazíme na racionální vzorec. Je však docela dobře představitelné, že nám příroda předloží okolnosti tak hluboce uspořádané, že naše pozorovací a logické chyby zcela zakryjí vzorec, který je třeba identifikovat. Pro vědce zde není nic nového. Dějiny vědy spočívají ve dvojím pokroku: ve zdokonalování pozorovacích technik a ve zdokonalování analytických metod.

Na druhou stranu je teoreticky pravděpodobná i teze, že Vesmír může obsahovat inteligentní bytosti vykazující takovou organizaci, že na základě v současnosti klasifikovaných pojmů nelze sestavit žádný jeho model. Chování takových bytostí by se pak nutně muselo jevit jako náhodné nebo absurdní, případně by zůstalo neodhaleno, zejména pokud by disponovaly fyzikálními prostředky, které by se podle libosti stahovaly mimo dosah lidského vnímání. Je zajímavé, ale jen náhodné, že takové fyzické akce by se ve vědeckých záznamech objevovaly jako pouhé náhodné nehody, které lze snadno připsat přístrojové chybě nebo různým přírodním příčinám.

Uvažujeme-li o fenoménu UFO jako o zvláštním případu této zásadnější otázky, nabízí se nám dvojí možnost velmi dlouhodobé neřešitelnosti a pokračujících projevů, a to bez ohledu na to, zda jde